Taneční profese - její podoba a socioekonomický status na příkladu baletu ND v Praze do roku 1945

Abstract

Ve své disertační práci jsem se pokusila přiblížit společenské a ekonomické postavení členů baletního souboru Národního divadla v Praze od jeho vzniku do roku 1945. Zásadním aspektem v tomto časovém úseku bylo úsilí baletu o získání uznání jako plnohodnotného divadelního žánru, osamostatnění od opery, jíž bylo součástí až do roku 1958. Podřadné postavení baletu v rámci divadelní hierarchie se odráželo ve finančním ohodnocení tanečníků; ti měli vždy nižší platy než členové souboru operního a činoherního. Vývoj a proměny sociální a ekonomické situace baletních umělců v pozici zaměstnanců kamenného divadla jsem se snažila zachytit na základě několika konkrétních životních příběhů, v závislosti na dobových okolnostech. Finanční podmínky dokládám dochovanými smlouvami, celkovou životní situaci pak dalšími osobními dokumenty, zejména korespondencí. Četné žádosti o zvýšení gáže či poskytnutí zálohy, prosebné až ponížené dopisy svědčí o tom, že ekonomické podmínky představitelů taneční profese byly často na hranici existenčního minima.