Techniques of Soil Modification for Re-use in Construction
No Thumbnail Available
Date
2018-07-16
Authors
Michalčíková, Magdaléna
Drochytka, Rostislav
ORCID
Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
IOP Publishing
Altmetrics
Abstract
Nowadays effort is made to study what effects may impact the environment and to address the issue of waste management. The majority of all waste produced is construction waste and demolition debris (approx. 65%). This category includes soil excavated during the construction of e.g. foundations or utility infrastructure. In most cases, this soil finds no use at the original construction site and is landfilled. The challenge is to find a useful purpose for this soil. In order to re-use soils in construction, they must be modified. Currently, there are several techniques of soil modification, most notably compaction and stabilisation. Stabilisation is usually achieved by the addition of binders (lime, cement). A lesser known technology of soil modification is fluidification by means of fluidifiers, plasticisers, or other admixtures. In the Czech Republic, this technology is currently not being used. Within the following contribution is described the testing of two types of soil in which was verify the possibility of liquefaction by using binders and additives. As optimal was appeared the use of 1.5% lime, 4% cement and 1% plasticiser SVC-1062. The binders soil effectively stabilized and the plasticiser positively influenced the rheological properties of the mixture.
V dnešní době je snahou sledovat vlivy související s dopadem na naši ekologii a zabývat se tématem odpadového hospodářství. Převážnou většinu z celkové produkce všech odpadů tvoří stavební a demoliční odpady (cca 65%). Do této kategorie patří i zemina, která vzniká v rámci výkopových prací např. inženýrských sítí, základů atd. Ve většině případů se tyto zeminy často stávají v místě stavby neupotřebitelnými, a proto končí na skládkách. Snahou je tyto zeminy zužitkovat. Pro to, aby mohly být zeminy zpětně použity v konstrukci, je nutná jejich úprava. V nynější praxi existuje řada technologií pro úpravu zemin, z nichž nejznámější je hutnění a stabilizace. Jako stabilizační příměsi se nejčastěji používají pojiva (vápno, cement). Méně známou technologii úpravy zemin je jejich ztekucení pomocí vhodných ztekucujících, plastifikačních či jiných přísad. V České Republice se jedná o dosud zcela nepoužívanou technologii. V zahraničí je tato technologie popsána a realizována pouze výjimečně. Z těchto důvodů bylo snahou následujícího příspěvku se tímto tématem zabývat. V rámci tohoto příspěvku je popsáno testování dvou typů zemin, ve kterých byla ověřena možnost ztekucení pomocí pojiv a přísad. Jako optimální se ukázalo použití 1,5 % vápna, 4 % cementu a 1 % plastifikační přísady SVC-1062. Pojiva zeminu účinně stabilizovaly a plastifikační přísada pozitivně ovlivnila reologické vlastnosti směsi.
V dnešní době je snahou sledovat vlivy související s dopadem na naši ekologii a zabývat se tématem odpadového hospodářství. Převážnou většinu z celkové produkce všech odpadů tvoří stavební a demoliční odpady (cca 65%). Do této kategorie patří i zemina, která vzniká v rámci výkopových prací např. inženýrských sítí, základů atd. Ve většině případů se tyto zeminy často stávají v místě stavby neupotřebitelnými, a proto končí na skládkách. Snahou je tyto zeminy zužitkovat. Pro to, aby mohly být zeminy zpětně použity v konstrukci, je nutná jejich úprava. V nynější praxi existuje řada technologií pro úpravu zemin, z nichž nejznámější je hutnění a stabilizace. Jako stabilizační příměsi se nejčastěji používají pojiva (vápno, cement). Méně známou technologii úpravy zemin je jejich ztekucení pomocí vhodných ztekucujících, plastifikačních či jiných přísad. V České Republice se jedná o dosud zcela nepoužívanou technologii. V zahraničí je tato technologie popsána a realizována pouze výjimečně. Z těchto důvodů bylo snahou následujícího příspěvku se tímto tématem zabývat. V rámci tohoto příspěvku je popsáno testování dvou typů zemin, ve kterých byla ověřena možnost ztekucení pomocí pojiv a přísad. Jako optimální se ukázalo použití 1,5 % vápna, 4 % cementu a 1 % plastifikační přísady SVC-1062. Pojiva zeminu účinně stabilizovaly a plastifikační přísada pozitivně ovlivnila reologické vlastnosti směsi.
Description
Citation
IOP Conference Series: Materials Science and Engineering. 2018, vol. 385, issue 1, p. 1-6.
http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1757-899X/385/1/012036
http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1757-899X/385/1/012036
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
en