The Impact of National Economic Development on the Shadow Economy
Loading...
Files
Date
2020-12-31
Authors
Ginevičius, Romualdas
Klieštik, Tomáš
Stasiukynas, Andrius
Šuhajda, Karel
ORCID
0000-0001-7842-6966Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Tomas Bata University in Zlin
Altmetrics
Abstract
A country's competitiveness depends primarily on its economic development which in turn is affected by a number of factors. Some of these, such as investment, favorable business conditions, legal environment, etc., promote economic development, while others, such as low labor productivity, insufficient staff qualification that fails to meet the requirements of the labor market, etc., slow down the pace of economic development. The latter category describes the phenomenon of the shadow economy (SE). Research into shadow economies is dominated by the analysis of the local impact factors. Nevertheless, the results of such analyses do not reveal the general patterns of the shadow economy, without the knowledge of which it is difficult to develop effective preventive measures. The basic determinants of the shadow economy must first and foremost reflect national economic development, as these particular determinants have the most significant impact on the size of the phenomenon of the shadow economy. National economic development can be expressed by employing various indicators, but recently it has most commonly been expressed by GDP per capita. GDP reflects national competitiveness, integrates a number of domestic factors, and is easily accessible and publicly available in national and international statistical sources. In addition, this indicator is calculated by employing a unified methodology, which makes it universal, allowing the comparison of countries in different situations. As presented in this article, the analysis of the relationship between economic development and the size of the shadow economy allows the division of all the EU member states into characteristic groups by the level of their economic development as well as size of the country's SE. Our research attempts to reveal the regularity of the above-mentioned relationship: the higher the level of national economic development, the lower the size of the shadow economy.
Konkurenceschopnost země závisí především na jejím ekonomickém rozvoji, který je zase ovlivňován řadou faktorů. Některé z nich, jako jsou investice, příznivé obchodní podmínky, právní prostředí atd., Podporují ekonomický rozvoj, zatímco jiné, jako je nízká produktivita práce, nedostatečná kvalifikace zaměstnanců, která nesplňuje požadavky trhu práce atd., Zpomalují tempo ekonomického rozvoje. Druhá kategorie popisuje fenomén stínové ekonomiky (SE). Výzkumu stínových ekonomik dominuje analýza místních dopadových faktorů. Výsledky těchto analýz nicméně neodhalují obecné vzorce stínové ekonomiky, bez jejichž znalosti je obtížné vyvinout účinná preventivní opatření. Základní determinanty stínové ekonomiky musí především odrážet národní ekonomický vývoj, protože tyto konkrétní determinanty mají nejvýznamnější dopad na velikost fenoménu stínové ekonomiky. Národní hospodářský vývoj lze vyjádřit použitím různých ukazatelů, ale v poslední době se nejčastěji vyjadřuje HDP na obyvatele. HDP odráží národní konkurenceschopnost, integruje řadu domácích faktorů a je snadno přístupný a veřejně dostupný v národních a mezinárodních statistických zdrojích. Kromě toho se tento ukazatel počítá za použití jednotné metodiky, díky níž je univerzální a umožňuje srovnání zemí v různých situacích. Jak je uvedeno v tomto článku, analýza vztahu mezi ekonomickým rozvojem a velikostí stínové ekonomiky umožňuje rozdělení všech členských států EU do charakteristických skupin podle úrovně jejich ekonomického rozvoje i velikosti JV země. Náš výzkum se pokouší odhalit pravidelnost výše uvedeného vztahu: čím vyšší je úroveň národního ekonomického rozvoje, tím menší je velikost stínové ekonomiky.
Konkurenceschopnost země závisí především na jejím ekonomickém rozvoji, který je zase ovlivňován řadou faktorů. Některé z nich, jako jsou investice, příznivé obchodní podmínky, právní prostředí atd., Podporují ekonomický rozvoj, zatímco jiné, jako je nízká produktivita práce, nedostatečná kvalifikace zaměstnanců, která nesplňuje požadavky trhu práce atd., Zpomalují tempo ekonomického rozvoje. Druhá kategorie popisuje fenomén stínové ekonomiky (SE). Výzkumu stínových ekonomik dominuje analýza místních dopadových faktorů. Výsledky těchto analýz nicméně neodhalují obecné vzorce stínové ekonomiky, bez jejichž znalosti je obtížné vyvinout účinná preventivní opatření. Základní determinanty stínové ekonomiky musí především odrážet národní ekonomický vývoj, protože tyto konkrétní determinanty mají nejvýznamnější dopad na velikost fenoménu stínové ekonomiky. Národní hospodářský vývoj lze vyjádřit použitím různých ukazatelů, ale v poslední době se nejčastěji vyjadřuje HDP na obyvatele. HDP odráží národní konkurenceschopnost, integruje řadu domácích faktorů a je snadno přístupný a veřejně dostupný v národních a mezinárodních statistických zdrojích. Kromě toho se tento ukazatel počítá za použití jednotné metodiky, díky níž je univerzální a umožňuje srovnání zemí v různých situacích. Jak je uvedeno v tomto článku, analýza vztahu mezi ekonomickým rozvojem a velikostí stínové ekonomiky umožňuje rozdělení všech členských států EU do charakteristických skupin podle úrovně jejich ekonomického rozvoje i velikosti JV země. Náš výzkum se pokouší odhalit pravidelnost výše uvedeného vztahu: čím vyšší je úroveň národního ekonomického rozvoje, tím menší je velikost stínové ekonomiky.
Description
Keywords
Citation
Journal of Competitiveness. 2020, vol. 12, issue 4, p. 39-55.
https://www.cjournal.cz/index.php?hid=clanek&bid=archiv&cid=384&cp=
https://www.cjournal.cz/index.php?hid=clanek&bid=archiv&cid=384&cp=
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
en