Element fluxes in watershed-lake ecosystems recovering from acidification: Čertovo Lake, the Bohemian Forest, 2001-2005

0080047 - BC 2007 RIV SK eng J - Článek v odborném periodiku
Kopáček, Jiří - Turek, Jan - Hejzlar, Josef - Kaňa, Jiří - Porcal, Petr
Element fluxes in watershed-lake ecosystems recovering from acidification: Čertovo Lake, the Bohemian Forest, 2001-2005.
[Látkové toky prvků v ekosystémech povodí-jezero zotavujících se z acidifikace: Čertovo jezero, Šumava, 2001-2005.]
Biologia. Roč. 61, Suppl. 20 (2006), S413-S426. ISSN 0006-3088. E-ISSN 1336-9563
Grant CEP: GA ČR GA206/03/1583; GA ČR GA206/06/0410; GA AV ČR(CZ) 1QS600170504
Grant ostatní: MSM(CZ) 6007665801; EC(XE) GOCE-CT-2003-505540
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60170517
Klíčová slova: recovery from acidification * nutrients
Kód oboru RIV: DJ - Znečištění a kontrola vody
Impakt faktor: 0.213, rok: 2006

Fluxes of major ions and nutrients were measured in the watershed-lake ecosystem of a strongly acidified Čertovo Lake, in the 2001-2005 hydrological years. The ecosystem has been recovering from acidification since the late 1980s. Still, however, Čertovo watershed was an average net source of 230 mol/ha/yr of sulfate. Nitrogen saturation of the watershed caused low retention of the deposited inorganic N (23% on average). Nitrogen transformations and sulfate release were the dominant terrestrial sources of protons (810 and 470 mol/ha/yr, respectively) and the watershed was a net source of 420 mol proton/ha/yr. The in-lake biogeochemical processes (denitrification and assimilation of nitrate, sulfate reduction, and photochemical and microbial decomposition of organic acid anions) reduced the incoming protons by 50%. The net in-lake retention or removal of nutrients (carbon, phosphorus, nitrogen, and silica) varied between 18% and 34% of their inputs.

Látkové toky hlavních iontů a živin v ekosystému silně acidifikovaného Čertova jezera (CT) a jeho povodí byly měřeny v hydrologických letech 2001-2005. Ekosystém se zotavuje z acidifiakce od konce 80. let 20. století. Přesto je dosud CT povodí významným zdrojem síranů (230 mol/ha/rok). Saturace povodí dusíkem způsobila nízké zadržování anorganického N (v průměru 23%). Transformace N a vyplavování síranů byly hlavními zdroji protonů (810 a 470 mol/ha/rok) v CT povodí. Jezerní biogeochemické procesy (denitrifikace a asimilace dusičnanů, redukce síranů a fotochemický a mikrobiální rozklad aniontů organických kyselin) snížily látkový tok protonů o 50%. Čisté zadržení živin (C, P, N a Si) v jezeře činilo 18-34%.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0144519