Assessment of Landscape Changes: Theoretical Starting Points for Study and the Research Reality

0325301 - ÚGN 2009 RIV CZ eng J - Článek v odborném periodiku
Kolejka, Jaromír - Trnka, P.
Assessment of Landscape Changes: Theoretical Starting Points for Study and the Research Reality.
[Hodnocení změn krajiny: teoretická východiska studia a výzkumná realita.]
Moravian Geographical Reports. Roč. 16, č. 3 (2008), s. 2-15. ISSN 1210-8812. E-ISSN 1210-8812
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z30860518
Klíčová slova: criteria of landscape changes * landscape structures * space-time - dynamics
Kód oboru RIV: DE - Zemský magnetismus, geodézie, geografie

The definition of identification criteria, evaluation and prediction of landscape changes follows out from key parameters of the individual landscape structures (natural – primary, functional = economic – secondary, human = social – tertiary, potentially spiritual – quaternary = genius loci) of the characterizing invariants. Periodical recurrence of processes maintains the structures of the landscape within its spatial, functional and temporal aspects but it concurrently leads to a gradual transformation of one landscape into another. The landscape form is therefore subject to alterations as well. In the CR the study of landscape changes is confronted with the problem of a limited field surveying as opposed to laboratory data processing concerning the land use in different periods (statistical data, old topographical maps, remote sensing data). Long-term measurements are missing namely in the primary landscape structure. A complex study of landscape is thus feasible only within the scope of geography disposing of data and knowledge concerning all landscape structures together with their aspects and changes. It would be optimal if a complex geographical station were established to enable extended measurements and observations of the landscape with emphasis on changes in the spatial aspect.

Stanovení kritérií identifikace, hodnocení a prognózování změn krajiny vychází z klíčových parametrů jednotlivých struktur krajiny (přírodní - primární, funkční = ekonomická - sekundární, humánní = sociální - terciární, příp. duchovní - kvartérní = genius loci) popisujících invariant. Periodické opakování procesů krajinné struktury udržuje, a to v jejích prostorových, funkcionálních a časových aspektech, ovšem současně vede k postupné změně jedné krajiny v druhou. Tím se mění i vzhled krajiny. V ČR se studium změn krajiny potýká s problémem omezeného terénního průzkumu ve prospěch laboratorních zpracování dat o využití krajiny v různých obdobích (statistická data, staré topografické mapy, data DPZ). Chybí dlouhodobá měření zejména v primární struktuře krajiny. Na příkladu z pohraniční oblasti Šumavy je demonstrován postup zjišťování a hodnocení změn land use a jejich příčin v rámci přírodních krajinných jednotek. Komplexní studium krajiny je tak realizovatelné jen v rámci geografie pokrývající daty a poznatky všechny krajinné struktury, jejich aspekty a změny.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0172770