Ochranářská genetika populací kamzíka horského na Slovensku

0345628 - ÚBO 2011 CZ cze A - Abstrakt
Zemanová, Barbora - Hájková, Petra - Bryja, Josef - Zima Jr., Jan - Hájková, Andrea - Mikulíček, Peter - Martínková, Natália - Hájek, B. - Zima, Jan
Ochranářská genetika populací kamzíka horského na Slovensku.
[Conservation genetics of chamois populations in Slovakia.]
Zoologické dny Praha 2010: sborník abstraktů z konference 11.-12. února 2010. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2010 - (Bryja, J.; Zasadil, P.). s. 248-249. ISBN 978-80-87189-07-8.
[Zoologické dny. 11.02.2010-12.02.2010, Praha]
Grant CEP: GA AV ČR IAA600930609
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60930519
Kód oboru RIV: EG - Zoologie
http://zoo.ivb.cz/doc/sborniky/sbornik_2010.pdf

Na Slovensku se vyskytuje jediná autochtonní populace endemického kamzíka horského tatranského a to ve Vysokých, Západních a Belianských Tatrách. V Nízkých Tatrách se vyskytuje introdukovaná populace tohoto poddruhu, založená z ochranářských důvodů. Dále existují na Slovensku dvě introdukované populace nepůvodního kamzíka horského alpského, ve Velké Fatře a Slovenském ráji, které byly založeny z loveckých důvodů. V rámci našeho čtyřletého výzkumného projektu jsme se snažili odpovědět na několik otázek. Zda a jak byla genetická variabilita autochtonní populace kamzíka horského tatranského ovlivněna dramatickým demografickým vývojem, kterým populace prošla v minulém století. Zda a jak se v introdukovaných populacích projevilo snížení genetické variability v důsledku efektu zakladatele. A konečně zda a v jaké míře dochází k migraci a následné hybridizaci mezi jednotlivými populacemi, především pak mezi populací tatranského kamzíka v Nízkých Tatrách a populacemi alpského kamzíka ve Velké Fatře a Slovenském ráji, které s nízkotatranskou populací sousedí. Analyzovali jsme vzorky trusu, tkání nebo srsti 265 jedinců pomocí osmnácti mikrosatelitových lokusů, genu MHC třídy II DRB a mitochondriálního D-loop. Ve všech zkoumaných populacích byla zjištěna nízká variabilita a to na všech studovaných genetických markerech. Mikrosatelitová DNA i gen DRB byli nejméně variabilní v původní tatranské populaci (alelová bohatost 1,66 a očekávaná heterozygotnost 0,34; jediná alela genu DRB). Vyšší hodnoty byly zjištěny v populacích alpských kamzíků, přestože tyto vznikly z pouhých několika jedinců. Variabilita mitochondriální DNA byla naopak nižší v introdukované nízkotatranské populaci než v původní tatranské populaci a nejnižší byla ve Slovenském ráji, kde jsme zjistili jediný haplotyp. Různými metodami analýzy genetické struktury (fixační index, faktoriální korespondenční analýza, bayesianské shlukovací analýzy) jsme dospěli k velice podobným výsledkům. Obě populace alpských kamzíků jsou navzájem i od ostatních populací jasně oddělené. V nízkotatranské populaci došlo k hybridizaci s alpským podruhem a to pravděpodobně prostřednictvím jedinců pocházejících jak z Velké Fatry, tak ze Slovenského ráje. Zřejmě především v důsledku hybridizace se nízkotatranská populace od tatranské již mírně liší.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0186856