Ekologické niky klíšťat v sympatrických populacích na jihu Moravy a Slovenska

0374599 - ÚBO 2012 CZ cze A - Abstrakt
Kubelová, M. - Tkadlec, Emil - Václavík, T. - Široký, P.
Ekologické niky klíšťat v sympatrických populacích na jihu Moravy a Slovenska.
Zoologické dny Olomouc 2012: sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2012. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2012 - (Bryja, J.; Albrechtová, J.; Tkadlec, E.). s. 115-116. ISBN 978-80-87189-11-5.
[Zoologické dny. 09.02.2012-10.02.2012, Olomouc]
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60930519
Klíčová slova: ticks * populations
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Na jihu Moravy a Slovenska se překrývají druhové areály pijáka lužního (Dermacentor reticulatus), klíštěte obecného (Ixodes ricinus) a klíště lužního (Haemaphysalis concinna). O faktorech, které formují jejich ekologické niky, zatím existuje jen málo kvantitativních údajů. V období od dubna 2009 do listopadu 2011 jsme metodou vlajkování na 270 lokalitách z oblasti jižní Moravy a Slovenska získali 14355 klíšťat. Z tohoto počtu byl 9727 dospělci zastoupen piják lužní, 4469 dospělci a nymfami klíště obecné a 159 dospělci a nymfami klíšť lužní. V populacích všech 3 zastoupených druhů byly porovnány sezónní aktivity, a to jak na modelové – celoročně sledované lokalitě (Lanžhot), tak na všech ostatních lokalitách. Piják lužní vykazoval vždy bifázickou dynamiku, což potvrzuje již dříve popsaný jarní a podzimní vrchol aktivity těchto klíšťat. U klíštěte obecného jsme v průběhu 3 let zaznamenali jarní vzrůst aktivity, výraznější podzimní vzrůst aktivity byl zjištěn jen v roce 2010. Nejvýraznější aktivitu H. concinna jsme zaznamenali v dubnu roku 2011, v předchozích letech tento druh vykazoval jaro-letní aktivitu a byl detekován v období od dubna do srpna. Porovnáním sezónní dynamiky v sympatrických a alopatrických populacích 2 nejčastěji se vyskytujících druhů, pijáka lužního a klíštěte obecného, nebyly zjištěny významné odchylky, které by poukazovaly na jejich vzájemnou interakci. V sympatrických populacích jsme ale pozorovali negativní závislost mezi jejich populačními hustotami, což může poukazovat na odlišné stanovištní preference. Rozdílnost ekologických nik těchto klíšťat jsme testovali s použitím 5 geografických proměnných metodou analýzy kovariance. Signifikantní interakce jsme prokázali u nadmořské výšky (DEM) a vlhkostního indexu (TMI). Zatímco hustoty pijáka lužního rostou s klesající nadmořskou výškou a vzrůstající vlhkostí lokalit, hustoty klíštěte obecného v těchto gradientech naopak klesají.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0207472