Dental implants and improvement of oral health-related quality of life

0375384 - ÚI 2012 RIV DK eng J - Článek v odborném periodiku
Kříž, P. - Seydlová, M. - Dostálová, T. - Valenta, Zdeněk - Chleborád, K. - Zvárová, Jana - Feberová, J. - Hippmann, R.
Dental implants and improvement of oral health-related quality of life.
Community Dentistry and Oral Epidemiology. Roč. 40, Suppl. 1 (2012), s. 65-70. ISSN 0301-5661. E-ISSN 1600-0528
Grant CEP: GA MŠMT(CZ) 1M06014
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z10300504
Klíčová slova: dental implant * oral health-related quality of life
Kód oboru RIV: FF - ORL, oftalmologie, stomatologie
Impakt faktor: 1.797, rok: 2012

Oral health-related quality of life (OHRQoL) is a multifaceted field involving many factors. The aim of our study was to assess whether implant therapy improves OHRQoL in dental patients. Patients receiving at least one implant completed a health-related questionnaire before and after the implantation (minimum 1.5 months). Questions covered the functional and aesthetic scales (AS). Paired differences in individual scores were analysed using the Wilcoxon signed-rank test. A univariate analysis of covariance was used to relate overall and scale-specific average paired differences to age, gender, marital and educational status. Multivariate analysis of covariance was used to assess interactions between the covariates and different scales of outcome. All tests were performed at statistical significance level α = 0.05. All twelve Wilcoxon tests supported an improvement in OHRQoL after implant placement. On the AS, the mean difference in OHRQoL scores was found to be associated with marital status, presence of aesthetic reasons for undergoing the surgery and number of front teeth replaced by implants. On the functional scale (FS), most significant associations were observed with the number of front teeth replaced via implantation, followed by the presence of chewing problems and marital status. The multivariate analysis helped to identify the covariates that varied significantly over the two scales of interest. Effects of covariates responding significantly differently on different scales should not be summarized using an overall univariate analysis, using paired score differences averaged over all items. Such effect summary would be misleading. In the present study, significant implant-related improvements in OHRQoL were observed on both the aesthetic and FS in patients with at least one implant in the front dental area.

Kvalita života ve vztahu k orálnímu zdraví (OHRQoL) zahrnuje širokou škálu různých aspektů a ovlivňujících faktorů. Cílem naší studie bylo zjistit, zda může použití implantátů souviset se zlepšením kvality života pacientů. Pacienti, kteří obdrželi alespoň jeden zubní implantát, vyplnili zdravotní dotazník před implantací a poté (nejdříve však po 1,5 měsících). Otázky mapovaly fukční a estetickou škálu kvality života. Párové rozdíly v jednotlivých skórech byly analyzovány pomocí Wilcoxonova testu. Jednorozměrná analýza kovariance byla využita k hodnocení souvislostí párových rozdílů mezi ukazateli kvality života celkově resp. na jednotlivých škálách s věkem, pohlavím, manželským stavem a úrovní dosaženého vzdělání. Mnohorozměrná analýza kovariance byla využita k hodnocení interakcí mezi nezávislými proměnnými a dílčími škálami mnohorozměrné informace o kvalitě života. Všechny testy byly provedeny na hladině statistické významnosti α = 0.05. Výsledky všech 12 Wilcoxonových testů souhlasně naznačily zlepšení OHRQoL skórů po zavedení implantátů. Na estetické škále souvisely rozdíly ve skórech s manželským stavem, estetickými důvody pro zavedení implantátů a počtem implantátů použitých ve frontální části chrupu. Na funkční škále jsme pozorovali nejvýznamnější asociaci s počtem zavedených implantátů ve frontální části chrupu, dále s potížemi pacienta při žvýkání potravy a též s manželským stavem. Mnohorozměrná analýza napomohla identifikaci proměnných, jejichž efekt se významně lišil na obou sledovaných škálách. Efekty proměnných, které se na jednotlivých škálách významně odlišují, by neměly být hodnoceny prostřednictvím globální jednorozměrné analýzy kovariance, která využívá průměrných rozdílů v párových skórech přes všechny položky. Takto dosažené závěry by mohly být zavádějící. V této studii jsme pozorovali významné zlepšení skórů OHRQoL jak na estetické tak na funkční škále u pacientů, kterým zaveden alespoň jeden implantát ve frontální oblasti chrupu.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0208055