Faktory ovlivňující intenzitu ohryzu kůry hrabošovitými hlodavci ve výsadbách dřevin, v lesních porostech Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd

0454390 - ÚBO 2016 CZ cze A - Abstrakt
Suchomel, J. - Purchart, L. - Čepelka, L. - Heroldová, Marta
Faktory ovlivňující intenzitu ohryzu kůry hrabošovitými hlodavci ve výsadbách dřevin, v lesních porostech Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd.
Zoologické dny Brno 2015: sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2015. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2015 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 228-229. ISBN 978-80-87189-18-4.
[Zoologické dny. 12.02.2015-13.02.2015, Brno]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: rodents * Jeseníky Mts. * Beskydy Mts.
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva

Byl studován impakt hrabošů na dřeviny ohryzem kůry ve výsadbách stromků s dominancí buku lesního (Fagus sylvatica), v Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydech. Pohoří se liší stanovištními podmínkami, jako je charakter lesních porostů, bylinného patra, půdních podmínek a geologického podloží. Ze dvou dominantních druhů hrabošovitých byly signifikantně prokázány škody ohryzem pouze u hraboše mokřadního (Microtus agrestis), impakt norníka rudého (Clethrionomys glareolus) byl neprůkazný. Poškození v Jeseníkách bylo podstatně vyšší než v Beskydech (13.6 % poškozených stromků ku 3.3 %). Míra poškození závisela na abundanci a prostorové distribuci hrabošů ve výsadbách, které byly v Beskydech pozitivně ovlivněny více environmentálními faktory (věk výsadeb, trávy Calamagrostis sp., dvouděložné rostliny) než v Jeseníkách. V obou oblastech byla pak shodně nejdůležitějším faktorem, určujícím prezenci a abundanci hrabošů na lokalitě, přítomnost trav (hlavně
Calamagrostis sp.). Vyšší míra poškození ohryzem v Jeseníkách je zřejmě dána charakterem lesního prostředí, ve kterém jsou výsadby založeny. Roli může hrát zdejší horší kvalita potravní nabídky (nižší úroda semen dřevin, méně úživné půdní podmínky) a dominance nekvalitních biotopů v okolí výsadeb (smrkové monokultury s bylinným patrem s nízkou pokryvností), které vedou k soustřeďování hrabošů z okolních porostů do výsadeb. Z výsledků vyplývá předpoklad obtížnější umělé obnovy lesa bukem v rozsáhlých smrkových porostech s redukovaným
bylinným podrostem (Jeseníky), než ve smíšených lesích a smrčinách s bohatým podrostem a na
velkoplošných imisních holinách s vysokou pokryvností bylinného patra (Beskydy).
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0255074