Proč nemůže množinový objekt hrát roli Fregova 'smyslu'

0468592 - FLÚ 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Materna, Pavel
Proč nemůže množinový objekt hrát roli Fregova 'smyslu'.
[Why No Set-Object Can Play the Part of Frege's 'Sense'.]
Filosofický časopis. Roč. 64, č. 6 (2016), s. 869-881. ISSN 0015-1831
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: sense * referent * hyperintensionality * procedural theory of sense (concept)
Kód oboru RIV: AA - Filosofie a náboženství

Fenomén tzv. hyperintenzionality lze spojit s proslulým Fregovým článkem 'Über Sinn und Bedeutung' (1892). Frege v něm odvodil nutnost brát v sémantice v potaz ne pouze denotaci, nýbrž i způsob, jakým je denotát dán – a tento 'způsob danosti' pojmenoval smyslem (Sinn). Například (Frege uváděl jiné příklady) výraz přirozené číslo větší než 1 a dělitelné jen sebou samým a číslem 1 se jistě liší od výrazu přirozené číslo mající přesně dva dělitele, ale oba výrazy označují dík svým (odlišným) smyslům jeden a týž objekt, tj. množinu prvočísel. Převahu textu stručně informujícího o základních pojmech TIL nad vlastním důkazem lze tedy snad omluvit.

The phenomenon of 'hyperintensionality' can be linked to Frege's famous article 'Über Sinn und Bedeutung' (1892). Frege here showed the need in semantics to take account not only of reference but also of the way in which referent is given – and this 'mode of presentation' he named sense (Sinn). For example (Frege offered other examples), the expression 'integer larger than 1 and divisible only by itself and the number 1' certainly differs from the expression 'integer having exactly two divisors', but both expressions pick out, by virtue of their (different) senses, one and the same object, that is, the set of prime numbers. There may seem to be a disproportion between the several pages of the text and the brief and straightforward proof. In this brief proof, however, it is assumed that the concept of construction is clear, that the sense of an expression is represented as a construction, and that the reference (if it exists) is that which the sense-construction construes, so that the property of Frege's sense given by the statement VS can be thus formulated by an assertion concerning not expressions, for example thus: Two differing senses can be the mode of presentation of the same object (referent). The preponderance of text providing concise information about the basic concepts of TIL over the proof itself can therefore be easily explained.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0266424