Cantantibus organis. Hudební kultura raného novověku ve středoevropských souvislostech. Ad honorem Jiří Sehnal

0473847 - EÚ 2018 CZ cze M - Část monografie knihy
Kapsa, Václav
Variace na manětínské téma – Marie Gabriela hraběnka Lažanská jako hudebnice.
[Variations on the theme of Manětín – Countess Marie Gabriela Lažanská as a musician.]
Cantantibus organis. Hudební kultura raného novověku ve středoevropských souvislostech. Ad honorem Jiří Sehnal. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2016, s. 135-147. ISBN 978-80-7051-222-7
Institucionální podpora: RVO:68378076
Klíčová slova: music * baroque opera * singer
Obor OECD: Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Cílem studie je shromáždit doklady o hudebních dovednostech hraběnky Marie Gabriely Lažanské, rozené Černínové (asi 1688–1758), která bývá v literatuře označována za zpěvačku a cembalistku. Tato tvrzení jsou založena na svědectvích uvedených v Kronice kůru literátského sepsané manětínským farářem Václavem Alexiem Pleschnerem v letech 1715–1718 a v dedikaci traktátu Conclave thesauri magnae artis musicae (Praha 1719) Mauritia Vogta, OCist, věnovaného právě hraběnce. Jejich důvěryhodnost je posílena údaji z – v této souvislosti dosud nepovšimnuté – korespondence hraběnky Marie Gabriely s jejím bratrancem, hrabětem Františkem Josefem Černínem. Drobné zmínky o hudbě se objevují ve třech listech z cesty do Itálie na počátku roku 1721. V kombinaci s dalšími prameny, jako jsou v Itálii vystavené autentiky ostatků uložených v manětínském farním kostele, lze dle listů psaných v Benátkách, Milánu a Assisi také zhruba rekonstruovat itinerář cesty. Důkaz hraběnčiny pěvecké kompetence pak obsahují čtyři listy z jara 1724, ve kterých se hraběnka radí se svým bratrancem ve věci odmítnutí výzvy k účinkování v připravované „Cavaglier und Dames opera“ u vídeňského dvora. Ze souvislostí je zřejmé, že se jednalo o dobře známé provedení opery Euristeo Antonia Caldary pod vedením samotného císaře Karla VI. Císařská hofmistryně tlumočila hraběnce císařovnino přání, aby se ujala „prvního partu“ v této opeře. Ve své omluvě Marie Gabriela argumentovala tím, že již dvanáct let v žádné opeře nezpívala a zcela vypadla ze cviku a že není možné, aby se part naučila zpaměti v tak krátkém čase. Ve skutečnosti se však provedení nechtěla zúčastnit především z finančních důvodů. Po pokračujícím nátlaku ze strany dvora požádala hraběnka svého bratrance o půjčku 6000 fl. pro tento účel. Není známo, že by se nakonec na provedení Euristea aktivně podílela, korespondence však potvrzuje Pleschnerovy a Vogtovy výroky o tom, že byla zdatnou hudebnicí.

The aim of the study is to collect evidence about musical skill of Countess Marie Gabriela Lažanský, née Czernin (ca 1688–1758), which is designated in the literature as a singer and a harpsichordist. These claims are based on the testimony by the Manětín parson Václav Alexius Pleschner in his manuscript Chronicle and by Mauritius Vogt, OCist in his Conclave thesauri magnae artis musicae (Prag 1719). The key source of the article is the correspondence between Countess and her cousin František Josef Czernin. Small references about music in the letters by Countess from the trip to Italy in 1721 are analysed, as well as the four letters relating to the invitation (unaccepted by Cauntess) to sing the vocal part in the „Cavaglier und Dames opera“ Euristeo by Antonio Caldara in Vienna in 1724.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0271053