Enantiosémie z perspektivy lingvistických teorií intersubjektivity

0498948 - ÚJČ 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Beneš, Martin
Enantiosémie z perspektivy lingvistických teorií intersubjektivity.
[Enantiosemy from the Perspective of Linguistic Theories of Intersubjectivity.]
Studie z aplikované lingvistiky. Roč. 9, zvláštní vydání (2018), s. 124-134. ISSN 1804-3240. E-ISSN 2336-6702
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: enantiosemy * intersubjectivity * language acquisition * linguistic change * linguistic rule
Obor OECD: Linguistics
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/103950/Martin_Benes_124-134.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Článek se zabývá dvěma poněkud opomíjenými aspekty enantiosémie, tj. stavu, v němž má jedno slovo v jednom jazyce dva protikladné významy. Soustředí se zaprvé na to, jak je vůbec možné, že totéž slovo získá nějaký nový (druhý) význam, který je vůči tomu původnímu (prvnímu) zrovna protikladný (= individuálně-psychologický aspekt), zadruhé se pak zaměřuje na to, jak se tento nový, protikladný význam šíří mezi jednotlivými členy řečového společenství (= sociálně-psychologický aspekt). Co se prvního aspektu týče, článek vychází z vygotskiánských přístupů k osvojování druhého, cizího jazyka (SLA, FLT, FLL, viz např. van Compernolle, 2015, Wertsch, 1994) a enantiosémii nahlíží jako důsledek inferování mylné hypotézy o významu daného slova na základě jeho užívání. Ukazuje, že pokud není tato mylná hypotéza falzifikována, nabude status jazykového pravidla, podle něhož má dané slovo (též) tento nový, protikladný význam. Popisuje, že mylná hypotéza nevzniká náhodně, ale je vedena určitými, správně rekonstruovanými principy konceptualizovatelnými jako významové osy (typu dobrý–špatný, hezký–ošklivý). Protikladnost mylné hypotézy pak lze vysvětlit jako důsledek výběru špatného pólu správné osy. Co se druhého aspektu týče, vychází článek z lingvistických teorií intersubjektivity, kde se významy slov konceptualizují jako jazyková pravidla, tj. normativní sociální fakty, existující tzv. v intersubjektivitě myslí jednotlivých členů řečového společenství (viz např. Itkonen, 2003, 2008a, Zlatev et al., 2008, Zlatev, 2016, Verhagen, 2015). Šíření se nového, protikladného významu (tj. mylná hypotéza > nové, protikladné pravidlo) přitom nahlíží jako sérii jeho individuálně-psychologických osvojení u prvního, druhého, třetího atd. člena řečového společenství. Tato perspektiva umožňuje ukázat neuvědomovaný rozdíl mezi enantiosémií z pohledu jazyka (část členů řečového společenství přisuzuje danému slovu jen původní význam, zatímco jiná část mu přisuzuje pouze význam nový, protikladný) a enantiosémií z pohledu jednotlivých členů řečového společenství (někteří členové řečového společenství přisuzují danému slovu jak původní, tak nový, protikladný význam).

This paper deals with two rather under-researched aspects of enantiosemy, i.e. the state in which one word in a given language has two opposite meanings. First, the paper investigates how is it possible for the second, opposite meaning to emerge (= individual-psychological aspect), second, it focuses on the processes of spreading throughout the language community (= social-psychological aspect). As far as the first aspect is concerned, this paper is based on the Vygotskian trends in SLA (FLT, FLL, see e.g. van Compernolle, 2015, Wertsch, 1994) and conceives enantiosemy as result of an inferring false hypothesis about the meaning of the given word from the input. It shows that these false hypotheses, if not disproved, subsequently transform into rules constituting the new, opposite meanings. As far as the second aspect is concerned, this paper is based on the linguistic theories of intersubjectivity, where meanings are conceptualized as rules, i.e. normative social facts, existing in the so-called intersubjectivity of the language users’ minds (see e.g. Itkonen, 2003, 2008a, Zlatev et al., 2008, Zlatev, 2016, Verhagen, 2015). The spreading of the second, opposite meaning is perceived as a series of consequent individual-psychological acquisitions of the new rule with the new, opposite content (i.e. false hypothesis > new, opposite rule) by the first, second, third etc. language users. From this perspective, it is possible to demonstrate the difference between enantiosemy from the language’s point of view (one part of a language community knows the old meaning only, while the second knows only the new, opposite meaning) and enantiosemy from the user’s point of view (some members of a community knowing both the old and the new, opposite meaning).
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0291250