Současné proměny dálkového archeologického průzkumu v heuristice, využitelnosti nových zdrojů digitálních dat a v jejich vzájemné komplementaritě

0499199 - ARÚ 2019 CZ cze A - Abstrakt
Gojda, Martin
Současné proměny dálkového archeologického průzkumu v heuristice, využitelnosti nových zdrojů digitálních dat a v jejich vzájemné komplementaritě.
[Transformations in the heuristics, applicability of new sources of digital data and their mutual complementarity in current archaeological remote sensing.]
Počítačová podpora v archeologii 17/2018. Kouty, 28.-30. 5. 2018. Sborník abstraktů. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2018 - (Novák, D.). s. 45-46. ISBN 978-80-7581-007-6.
[Počítačová podpora v archeologii /17./. 28.05.2018-30.05.2018, Kouty u Ledče nad Sázavou]
Institucionální podpora: RVO:67985912
Klíčová slova: archaeology * remote sensing
Obor OECD: Archaeology

Ke kvalitativně přelomovému obohacení škály prostředků, jimiž archeologie dosahuje poznání minulých krajin a projevů sídelních aktivit našich předků, přispěly rozhodující měrou inovace spojené od devadesátých let 20. století s dynamickým rozvojem digitálních - především informačních, komunikačních a zobrazujících - technologií. Jejich potenciál, využívaný extenzivně se rozvíjejícím dálkovým průzkumem Země, inspiroval řadu specialistů v západoevropském prostředí s dlouholetou tradicí tzv. letecké archeologie (LA), v několika amerických institucích orientovaných na archeologický družicový průzkum, a zároveň také nemálo badatelů / samouků z nově obrozených středo- a východoevropských zemí bývalého sovětského bloku, kde se LA nemohla před pádem diktátorských režimů využívat. Příspěvek se pokusí shrnout zásadní proměny dálkového archeologického průzkumu (DAP) v průběhu posledního čtvrt století na globální úrovni, ukázat na využití komplementarity různorodých dat, s nimiž je v současnosti možné pracovat způsobem nesrovnatelným s nedávnou minulostí a efektivně tyto prameny integrovat do procesu archeologického výzkumu kulturní krajiny.

It is the dynamic development in the world of digital technology - especially in its information, communication and imaging branches - which since 1990's has decisively contributed to the methodological enrichment of processes through which archaeology operates in the past landscape and settlement studies. The potential of new techniques and digital data sources, as used in the scientific Earth Remote Sensing, has inspired scholars in a few western European countries with a long-term tradition of aerial archaeology, in several American institutions focused on archaeological analyses of spaceborne imagery, and also non-specialists from former soviet-bloc countries with no experience in archaeological aerial reconnaissance. The paper brings a summary of principle changes in global archaeological remote sensing (ARS) during the last 25 years, indicates the digital image data complementarity, and how to integrate them into the process of interdisciplinary investigation of past human landscapes.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0291441