Obcy czy inny w języku i literaturze czeskiej

0504769 - ÚJČ 2020 RIV PL cze M - Část monografie knihy
Hoffmannová, Jana - Zaepernicková, Eliška
Konvergentní a divergentní reprodukce řeči své a cizí v mluvených projevech.
[Convergent and divergent reporting of one’s own and somebody else’s speech in spoken interactions.]
Obcy czy inny w języku i literaturze czeskiej. Poznaň: Instytut filologii slowianskiej, 2018 - (Balowski, M.), s. 341-350. ISBN 978-83-63090-21-0
Grant CEP: GA ČR GA15-01116S
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: reported speech * introductory segment * reporting of one‘s own speech * reporting of somebody else’s speech * convergent/divergent reporting * prosodic devices
Obor OECD: Linguistics

Fenomén reprodukce řeči je výrazným projevem opozice vlastní – cizí v mluveném dialogu. Reprodukci vlastní řeči většinou uvozujeme explicitními segmenty s verbem dicendi (např. já řikám), zatímco reprodukci řeči cizí často takto explicitně neuvozujeme, ale uvození nahrazujeme prostředky prozodickými. Vlastní řeč obvykle reprodukujeme souhlasně, podpůrně, tomu odpovídají méně výrazné zvukové kvality. Reprodukce cizí řeči představují většinou dramatizaci, stylizaci, animaci, jsou zvukově výrazné a slouží nezřídka vyjádření evaluativních postojů. Cizí řeč je možno reprodukovat souhlasně, podpůrně (obvykle např. při reprodukování dialogů s malými dětmi), ale i nesouhlasně, se silně negativním hodnocením. Navíc při reprodukci dialogů vedených v cizím jazyce mnohdy převádíme cizojazyčné repliky do svého rodného jazyka, ale někdy jenom zčásti. Míšení obou jazyků, směšování vlastního a cizího tu může být nezáměrné, ale i profilované záměrně, s ostřejším code-switching.

The phenomenon of reported speech is a strong manifestation of the opposition one’s own – somebody else’s in spoken interactions. Speakers tend to use explicit segments with quotatives (i.e., I say) when reporting the speech of one’s own, whereas when reporting somebody else’s speech explicit quotatives are substituted by means of prosody. One‘s own speech is usually reported approvingly, supportively, this is accompanied by the use of less salient acoustic features. Quotations of somebody else’s speech do usually represent some dramatization, stylisation or animation, they are acoustically salient and do often serve the verbalization of evaluative stances. Somebody else’s speech can be reported approvingly, supportively (mostly when reporting dialogues with young children), but also disapprovingly, with strong negative evaluation. Furthermore, when reporting dialogues which were led in a foreign language, speakers tend to translate (at least some) utterances into their mothertongue. Mixing of both languages, blending of one’s own and somebody else’s may be both, unintended and intentionally shaped with the use of stronger code-switching.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0296338