Zlacené plastické dekory v kostele Panny Marie, v kapli sv. Kateřiny a ve spojovací chodbičce na hradě Karlštejně

0535653 - ÚDU 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Klípa, Jan - Pavlíková, M. - Pokorný, A.
Zlacené plastické dekory v kostele Panny Marie, v kapli sv. Kateřiny a ve spojovací chodbičce na hradě Karlštejně.
[Gilded plastic decorations in the Church of the Virgin Mary, in the Chapel of St. Catherine and in the connecting corridor at Karlštejn Castle.]
Zprávy památkové péče. Roč. 78, č. 4 (2019), s. 441-457. ISSN 1210-5538
Institucionální podpora: RVO:68378033
Klíčová slova: medieval mural painting * plastic decoration * gilding * Karlštejn Castle * Chapel of St. Catherine * Charles IV
Obor OECD: Arts, Art history
Způsob publikování: Pouze metadata
http://zpp.npu.cz/clanek-7606

Otázky týkající se koncepce interiéru hradu Karlštejn, jeho funkce a související interpretace jeho výzdoby patří mezi konstitutivní témata české uměleckohistorické medievistiky. Otázka byla řešena z mnoha různých pohledů a z různých metodických pozic. Tento článek se pokouší o odpověď na základě materiálových a technologických analýz použitých dekoračních postupů. Mezi jeho hlavní výsledky patří doložení jednotného charakteru plastické výzdoby kostela Panny Marie a kaple sv. Kateřiny, relativizující představu o dřívějším vzniku Ostatkových scén v porovnání s další výzdobou kostela Panny Marie . V kapli sv. Kateřiny i v kostele Panny Marie se také opakuje mnoho motivů, i když některé postupy zůstávají specifické. Například použití dekorů aplikovaných přímo na stěnu a modelovaných štětcem se objevuje výhradně v kapli sv. Kateřiny. Druhým důležitým přínosem článku je zmapování jednotlivých etap výzdoby v kapli sv. Kateřiny. Nejstarším prvkem je obraz ve výklenku oltáře. Ve druhé fázi se objevila výplň spodního pásu stěn a vykládaný rám portálu, oken a výklenku oltáře. Zároveň byla vytvořena řada polopostav českých pozemských světců a apoštolů na severní stěně. V této fázi vznikla také výzdoba chodby, z níž se dochovaly pouze dílčí stopy na okrajích druhotně omátnutých stěn. Teprve v poslední fázi byly stěny vykládány drahokamy do výšky klenby, zatímco tato úprava se vyhnula pásu hlav světců. Teprve s touto poslední fází souvisí scéna Exaltatio crucis nad portálem kaple, která byla zřejmě aplikována na starší výmalbu. S popsanými třemi fázemi souvisejí také tři fáze výzdoby klenby. V kapli sv. Kateřiny tak sledujeme proces, který vedl ke vzniku luxusně zdobených prostor, kde hlavní vizuální dojem vytvářely velkorysé aplikace broušených a leštěných drahokamů orámovaných zlatými ozdobnými pásky, sahajícími od podlahy až k zářivé, zlacené a reliéfně zdobené klenbě. Oltářní stěně dominoval obraz Panny Marie adorovaný císařským párem, doplněný o zlacené plastické reliéfní prvky zdobící i obraz Povýšení sv. Kříže na protější zdi. Nádheru místnosti završovala okna z barevného skla. Takto vrcholně vyzdobená kaple by jistě představovala důstojný depozitář velkolepého relikviářového kříže, jak předpokládal František Fišer. Otázka, zda je možné předpokládat, že tato postupná proměna nastala v krátkém období mezi římskou císařskou korunovací Karla a Anny v dubnu 1355 a vysvěcením dvou kaplí na Karlštejně v březnu 1357, nebo zda je spíše nutné předpokládat postupný proces po dobu, kdy podle všeho kaple plnila roli nejdůležitějšího prostoru celého hradu (tj. mezi lety 1357 a 1365), musí zatím zůstat nezodpovězena.

Asking questions about the concept of the interior of Karlštejn Castle, its function, and the related interpretation of its decorations are among the constitutive themes of Czech art-historical medievistics. The question has been addressed from many different perspectives and from various methodological positions. This article attempts to answer questions on the basis of material and technological analyses of the decoration procedures used. Its main results include evidence of the uniform character of the plastic decoration of the Church of the Virgin Mary and the Chapel of St. Catherine, a relativizing idea of significantly earlier origins of the Relic Scenes compared to other decorations of the Church of the Virgin Mary. In both the Chapel of St. Catherine and the Church of the Virgin Mary, many motifs are also repeated, even though some procedures remain specific. For example, the use of decors applied and brushed directly on the decorated area with a modelled brush appears exclusively in the Chapel of St. Catherine. The second key contribution of the article is mapping the individual stages of decoration in the Chapel of St. Catherine. The oldest element is the pictures in the altar niche. In the second phase, the inlay of the lower strip of walls and the inlaid framing of the portal, windows, and altar niche emerged. At the same time, a number of half-figures of Czech earthly saints and apostles in the arcade on the north wall were created. The inlay of the corridor also emerged in this phase, of which only the fragmentary traces at the edges of the secondary plastered walls have survived. Only in the last phase were the walls inlaid to the height of the vaulting, while this modification avoided the strip of the saintly heads. It is only with this last phase that the scene Exaltatio crucis above the chapel portal, which was nevertheless applied to an older painting, is related. Three phases of painting decoration of the vault are also related to the described three phases. In the Chapel of St. Catherine we are therefore following the process that led to the emergence of luxuriously decorated spaces, where the main visual impression was made by generous applications of cut and polished gemstones framed by gold decorative ribbons, stretching from the floor to the gleaming, fully gilded, and embossed relief of the decorated vaulting. The altar wall was dominated by a painting of the Virgin Mary adored by the imperial couple, complemented by the gilded and highly plastic relief elements adorning the picture of the Elevation of the Holy Cross on the opposite wall. The splendor of the room was given the final touch by precious studs and stained-glass windows. Such a supremely decorated chapel would surely constitute a dignified depository for the magnificent relic cross, as was supposed by František Fišer. The question of whether it is possible to assume this gradual transformation took place in the short period between the Roman imperial coronation of Charles and Anna in April 1355 and the consecration of the two chapels at Karlštejn in March 1357, or whether it is rather necessary to expect a gradual process already taking place when, according to everything else, the chapel fulfilled the role of the most important area of the entire castle (i.e. between 1357 and 1365), must remain unanswered for the time being.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0313609