Filosofická kavárna: Situační fenomenologie řeči o situační fenomenologii

0535723 - FLÚ 2021 RIV CZ cze E - Elektronický dokument
Boháček, Kryštof - Koblížek, Tomáš - Pokorný, Martin
Filosofická kavárna: Situační fenomenologie řeči o situační fenomenologii.
[Philosophical Café: Situational phenomenology of speech.]
[audiovizuální webová prezentace]. - Praha: Filosofický ústav, 2020, 22 GB
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: phenomenology of language * phenomenology of speech * linguistics * ontology of speech * semantics * rhetorical situation
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
https://www.youtube.com/watch?v=jVRr7meN_Xg

Známý překladatel a komparatista Martin Pokorný zavítal do Filosofické Kavárny Kryštofa Boháčka spolu s Tomášem Koblížkem, odborníkem na filosofickou reflexi umění a literatury v analytické a lingvistické tradici. Řeč spolu vedli zejména o Pokorného knize Řeč, která propojuje dlouhodobé Pokorného bádání v oblasti teorie interpretace, fenomenologie, klasických studií, dějin filosofie a komparativní analýzy literárního díla. Hlavní host setkání, Martin Pokorný, nejprve představil základní motivace a myšlenkové pozadí své knihy. Zároveň odmítl ve zjednodušené formě předat zhuštěný obsah či shrnutí, neboť knihu samu podal co nejpřesněji a nejvýstižněji byl schopen se k daným otázkám vyjádřit. Jak ovšem poznamenal Kryštof Boháček, Pokorného texty jsou vždy zprvu náročné a shrnující kniha Řeč je jedním z nejobtížnějších a čtenářsky nejnáročnějších textů, které kdy byly v češtině napsány. Boháček se tedy nejprve s diváky podělil o svou čtenářskou zkušenost a pokusil se zprostředkovat základní strukturu knihy, která po naprosto nezbytném methodologickém úvodu sestává ze tří částí, ontologické, lingvisticko-fenomenologické a rétoricko-performativní. Formou dotazů vázaných na konkrétní pasáže pak s Pokorným prošli klíčová místa jeho celkového filosofického uchopení fenoménu řeči a pokusili se zodpovědět otázky, zda se řeč opírá o již danou zkušenost, nebo je zkušenost formována řečí? Dává řeč smysl pouze v situaci, nebo je naopak podstatné, že její významy každou konkrétní situaci překračují? Je výpověď vyjádřením myšlenky, nebo lze myslet jen ve výpovědích, jež myšlenkám dávají tvar? Zda se tvoří rétorické figury až v řeči, anebo naopak každá řeč již na určitých rétorických figurách stojí? A především klíčový problém Pokorného přístupu: představuje řeč, jež se přece nutně vztahuje mimo sebe, vůbec samostatné téma? Jak velmi zasvěceně doplnil Tomáš Koblížek, fenomenologická Pokorného koncepce usiluje o vykročení z těchto (zdánlivých) dilemat a reaguje na klasické, z dějin filosofie známé klíčové problémy, ale zároveň se při jejich řešení vrací k základním východiskům konkurenční disciplíny, rétoriky, a ukazuje jejich fenomenologickou váhu: důraz na situaci, orientaci, jednání a vyjadřovací vůli. Koblížek rovněž v několika exkursech zasadil Pokorného výklad do širšího rámce světového bádání posledních zhruba padesáti let a poukázal na mnohé styčné body s významnými díly a postavami. Kryštof Boháček rovněž sledoval kontinuitu Pokorného práce, kterou dokládal klíčovými tématy knihy, objevujícími se jaksi zastřeně již v starší publikaci Způsoby četby, tam můžeme mnohé z Pokorného metodologie již nalézt při díle, zatímco v knize Řeč se jedná o soustředěnou teoretickou konceptualizaci. Pokorný souhlasil s Boháčkovým dojmem, že tématicky kniha vede postupný dialog s Aristotelem, Kantem, Husserlem a de Saussurem. Pokorného kniha je zvláštní rovněž v tom ohledu, že autor rezignoval na předložení bibliografie a téměř úplně i na poznámky pod čarou, pouze v methodologickém úvodu nalezneme poukaz na vyrovnání se s pro autora klíčovými cca deseti mysliteli. Diskuse ve Filosofické kavárně částečně umožnila zvídavému čtenáři zodpovědět také tyto otázky. Dokument je vybaven podrobným abstraktem a bibliografií.

Well-known translator and comparative philosopher Martin Pokorný visited the Kryštof Boháček’s Philosophical Café together with Tomáš Koblížek, an expert on philosophical reflection on art and literature in the analytical and linguistic tradition. They spoke together about the Pokorný’s book Speech, which combines long-term research of Pokorný in the field of theory of interpretation, phenomenology, classical studies, history of philosophy and comparative analysis of literary works. The main guest of the meeting, Martin Pokorný, first introduced the basic motivations and background of his book. At the same time, he refused to submit a condensed content or summary in a simplified form, as he submitted the book himself as accurately as possible and was able to comment on the given issues as concisely as possible. However, as Kryštof Boháček remarked, Pokorný’s texts are always challenging at first, and the summarising book Speech is one of the most difficult and reader-challenging texts ever written in Czech. Thus, Boháček first shared his reading experience with the audience and tried to convey the basic structure of the book, which after the absolutely necessary methodological introduction consists of three parts, ontological, linguistic-phenomenological and rhetorical-performative. In the form of questions tied to specific passages, Pokorný then went through the key points of his overall philosophical grasp of the phenomenon of speech and tried to answer the question of whether speech is based on a given experience or is the experience formed by speech? Does speech make sense only in a situation, or is it essential that its meanings transcend each specific situation? Is a statement an expression of an idea, or can it only be thought of in statements that give shape to ideas? Is rhetorical figures formed only in speech, or, on the contrary, does every speech already stand on certain rhetorical figures? And above all, the key problem of the Pokorný’s Approach: is speech, which necessarily covers itself outside itself, a separate topic at all? As Tomáš Koblížek added very conscientiously, Pokorný’s phenomenological concept seeks to step out of these (apparent) dilemmas and responds to classical key problems known from the history of philosophy, but at the same time returns to the basic starting points of competitive discipline, rhetoric, and shows their phenomenological weight: emphasis on situation, orientation, action and expressive will. In several excursions, Koblížek also put Pokorný’s interpretation into the broader framework of world research of the last fifty years or so and pointed out many points of contact with important works and figures. Kryštof Boháček also followed the continuity of Pokorný’s work, which he documented with the key themes of the book, appearing somewhat obscuredly in the older publication Způsoby četby, there we can already find many of Pokorný’s methodology working, while in the book Speech it is a concentrated theoretical conceptualization. Pokorný agreed with Boháček’s impression that the book thematically led a gradual dialogue with Aristotle, Kant, Husserl and de Saussure. The Pokorný’s book is also peculiar in that the author resigned himself to the bibliography and almost completely to the footnotes, only in the methodological introduction we will find a voucher for coping with about ten thinkers who are key to the author. The discussion in the Philosophical Café partially enabled the inquisitive reader to answer these questions as well. The document includes detailed abstract and bibliography.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0314907