V souladu s přírodou: politika životního stylu, udržitelnost a soběstačnost

0546801 - SOÚ 2022 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Kolářová, Marta
V souladu s přírodou: politika životního stylu, udržitelnost a soběstačnost.
[In Harmony with Nature: Lifestyle Politics, Sustainability and Self-Reliance.]
Praha: Karolinum, 2021. 254 s. ISBN 978-80-246-4993-1
Grant ostatní: AV ČR(CZ) StrategieAV21/15
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:68378025
Klíčová slova: lifestyle politics * sustainability * self-reliance
Obor OECD: Sociology

Kniha se zaměřuje na politiku životního stylu v environmentální oblasti. Koncept politiky životního stylu obecně poukazuje na to, že v poslední době vzrůstá počet občanů, kteří se nezajímají o vysokou politiku a chtějí žít podle svých hodnot. Způsobem života vyjadřují své postoje, ať už politické, etické či environmentální. Politika životního stylu zahrnuje jednání jednotlivců i aktivity organizací a komunit, které tento životní styl prosazují a napomáhají mu. Přesvědčují jedince, že individuální změna má smysl a povede k žádoucí změně společnosti. Analýza se zaměřuje na hnutí za udržitelnou spotřebu, které spojuje orientace „zpátky k půdě“, tedy permakulturu, ekokomunity a potravinovou suverenitu (hnutí KPZ – komunitou podporované zemědělství). Tato hnutí mobilizují, rekrutují a sdružují jednotlivé izolované spotřebitele a poskytují jim tzv. etické vedení. Výzkum se zaměřuje na individuální i na kolektivní a organizovanou úroveň politiky životního stylu - nebo jinými slovy politického konzumerismu - v oblasti udržitelnosti a srovnává ideologické rámce jednotlivých hnutí za udržitelnou spotřebu. Zkoumá i individuální formy udržitelné spotřeby a jedince, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců. Není to jen každodenní „volba peněženkou“ nebo omezování potřeb, ale jako významná strategie se uplatňuje soběstačnost, praxe DIY (do-it-yourself) a vlastní výroba věcí denní potřeby. Je to zejména v oblastech pěstování vlastních potravin bez chemie, stavění domu z přírodních materiálů, domácího léčení nebo výrobě eko kosmetiky. Jádrem textu je výzkumná zpráva o lidech, kteří odcházejí z města na venkov uskutečnit svou vizi soběstačného života v souladu s přírodou, ať už jednotlivě nebo v komunitě. Autorka se snaží porozumět jejich motivacím a sleduje, jaké překážky na své cestě překonávají. Odpovídá na otázky, jak se prolíná udržitelnost se soběstačností a proč lidé vůbec o soběstačnost usilují.
Při zkoumání různých forem politiky životního stylu se autorka opírá o data shromážděná v letech 2017 až 2019 pomocí kvalitativního sociologického výzkumu, který zahrnoval pozorování, hloubkové rozhovory i analýzu různých textů a dokumentů.


This book examines collective and individual forms of lifestyle politics and political consumerism in the environmental sphere. Lifestyle politics is about how citizens become involved in politics through their everyday decision-making and it includes the ethically, morally, and politically motivated choices they make about consumption, transport, energy use, and other lifestyle habits. It involves activities that seek social change by choosing a lifestyle that is based on the values of an individual or a group. Lifestyle politics and political consumerism in Czechia are examined here from the perspective of sustainability and self-reliance and in both collective and individual forms. The core part of the book is an analysis of people and families who want to live in harmony with nature, be self-reliant, and live a DIY (do-it-yourself) life. The author studies how self-reliance meets sustainability in ‘green prosumption’ (the combination of production and consumption in a household) of and in practices such as growing one’s own food, cooking from scratch, permacultural gardening, natural building, migrating to rural areas, and off-grid living. The author argues that sustainable and DIY lifestyles are not practised by individuals in a social vacuum, they are promoted by various actors – movements, organisations, and associations – who support individuals in changing their lifestyle and consumption and offer them ethical guidance. These various groups help to convince individuals that an individual change of behaviour makes sense and that, if implemented by enough people, it will lead to the kind of larger change in society that the group desires to achieve in society. The author examines the movement organisations of permaculture, ecocommunities, and food sovereignty that are part of the ‘sustainable consumption movement’ and the ‘back-to-the-land movement’ more specifically. The book reports on the results of qualitative sociological research that was conducted from 2017 to 2019 and was based on in-depth interviews, participant observation and analysis of documents and alternative media.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0323180