Obětujeme Romy ve prospěch vědy? Kritická reflexe pojmů „porajmos” a „holokaust” v diskurzu (nejen) romistické historiografie

0547475 - ÚSD 2022 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Berkyová, Renata
Obětujeme Romy ve prospěch vědy? Kritická reflexe pojmů „porajmos” a „holokaust” v diskurzu (nejen) romistické historiografie.
[Do we Sacrifice the Roma for Science? Critical Reflection on the Terms “Porajmos” and “Holocaust” in the Discourse of (Not Only) Romani Historiography.]
Bulletin Muzea romské kultury. Roč. 26, č. 1 (2017), s. 38-57. ISSN 1212-0707
Institucionální podpora: RVO:68378114
Klíčová slova: holocaust * porajmos * eternal victims
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Open access
https://www.rommuz.cz/file/other/odborna-verejnost/bulletin/bulletin_mrk_26_2017.pdf

Článek se zabývá zavedením a používáním pojmů označujících genocidu Romů, „porajmos” a „holokaust” v kontextu pojetí romské historie. Analýza etymologie a užívání termínů v československém prostředí umožňuje otevřít polemiku nad perspektivou, s jakou je na dějiny Romů nahlíženo. Termíny svou jednostrannou optikou unifikují představu o Romech i dalších aktérech pronásledování, přecházejí aktivní romské činitele, ale i lokální spolupachatele, kteří se na perzekuci podíleli. Zatímco uměle zavedený pojem „porajmos”, představovaný jako autentický romský ekvivalent perzekuce, dostatečně nereflektuje přístup pamětníků, ale aktivistické motivace, u termínu „holokaust” se pořád ve společnosti potýkáme s definicí, jež zapomíná na Romy, což není jen otázkou terminologie, ale i odrazem faktické ignorace romské historie jako součásti „velkých” dějin. Toto omezování a přizpůsobování pojmů pak nemusí být jen zrcadlem reality, ale i její samotnou konstrukcí.

The article deals with the introduction and usage of the terms “Porajmos” and “Holocaust” in the context of Romani history. The analysis of the etymology and use of these terms in Czech and Slovak society make it possible to discuss the perspective through which Romani history is being viewed. Through their unilateral perspectives, these terms simplify the image of Roma and other participants of that persecution and disregard the active Romani figures and local perpetrators who participated in the persecution. The artificial term “Porajmos”, presented as an authentic Romanes-language equivalent of the term “genocide”, does not fully reflect the perspective of the witnesses, but rather activists’ motivations, and the definition of the “Holocaust” does not include Roma, which is not only a question of terminology, but also a reflection of a de facto ignorance of Romani history as part of “great” history. This restriction and adaptation of these terms is not just a reflection of reality, but also can be a construction by and of it.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0323695