Nadpřirozené bytosti v pomístních jménech v Čechách

0558472 - ÚJČ 2023 RIV BG cze J - Článek v odborném periodiku
Dvořáková, Žaneta
Nadpřirozené bytosti v pomístních jménech v Čechách.
[Supernatural beings in minor place names in Bohemia.]
Dzjalo. E-spisanie v oblastta na chumanitaristikata za bălgarsitični izsledvanija v perioda 10-21 vek. Roč. 10, č. 21 (2021). ISSN 1314-9067
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: anoikonyms * non-settlement place names * Bohemia * folk etymology * folklore
Obor OECD: Linguistics
Způsob publikování: Open access
http://www.abcdar.com/magazine/XXI/Dzl_2021_br21_05_Zaneta_Dvorakova-Svruhestestveni_sushtestva_mikrotoponimi_v_Bohemia.pdf

Tato studie vychází ze Soupisů pomístních jmen v Čechách, které byly sesbírány v letech 1963‒1980 a jsou uloženy v oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Obsahují půl milionu dokladů, které jsou postupně zpracovávány ve Slovníku pomístních jmen v Čechách. Pomístní jména (anoikonyma, mikrotoponyma) odrážejí charakter krajiny v době, kdy tato jména vznikla. Stejně tak nám do určité míry dovolují nahlédnout do toho, jak místní obyvatelé tato místa vnímali. Pomístní jména motivovaná nadpřirozenými bytostmi označovala často lokality nebezpečné, neschůdné, těžko obdělavatelné či jinak problematické, kam patrně nebylo radno se vydávat, např. místa spojená s bludičkami jsou dodnes většinou vlhká, bažinatá (např. les V bludičkách). Snad proto do nich místní obyvatelé umístili ve svých představách domov nadpřirozených bytostí, kterých se báli, objevují se v nich bludičky, čerti, vodníci a jiná bájná stvoření. Velmi často jsou tato jména v soupisech doprovázena etymologickými pověstmi, např. vodní duch (v češtině hastrman nebo vodník) žil údajně v rybníku nazývaném Hastrman apod. Vedle toho v našich pramenech nacházíme i případy „moderního“ romantického pojmenovávání (např. letohrádek Rusalka) nebo metafory (např. domy Sedm trpaslíků), které jsou již jen aluzí na tyto pověsti a lidové pověry. Některá pomístní jména též vycházejí z příjmení či přezdívek bývalých majitelů či jiných osob spjatých s místy (např. stavení U Hastrmanů), popř. i z jiných jmen (např. místní část Permoník z názvu spolku), tato jména tedy do kategorie pojmenování z označení nadpřirozených bytostí nepatří. Nepatří sem ani ta, která sice na první pohled vypadají, že by mohla souvislost s nadpřirozenou bytostí mít, ale jejich motivace přitom byla jiná (např. les Čarodějnice podle každoročního zapalování ohňů 30. dubna, kterému se říká „pálení čarodějnic“). Sporné je i to, zda by sem měla být řazena jména jako např. Obří hlava, protože není jasné, zda se vztahují k bytosti (obr), či k velikosti (obří, tj. „velký“). Klíčové pro odlišení starých původních názvů, do nichž se opravdu promítaly lidové představy o nadpřirozených bytostech, a názvů novodobých je určení stáří pomístních jmen. Zde však narážíme na torzovitost dostupných pramenů.

This research is based on the Collections of Minor Place Names carried out between 1963 and 1980 in the territory of Bohemia. These Collections include more than 500 000 names, they are deposited in the Department of Onomastics of the Czech Language Institute of the Czech Academy of Sciences and they are gradually processed in the Dictionary of Minor Place Names in Bohemia (https://spjc.ujc.cas.cz). The non-settlement place names (minor place names, anoikonyms, microtoponyms) can provide an insight into the character of the landscape at the time the names came into being, and they tell us a lot about the folk ideas of that time as well. Minor place names motivated by supernatural beings often referred to sites that were dangerous, impassable, difficult to cultivate or otherwise problematic, where it was probably not advisable to go, e.g. places associated with ignis fatuus (bludička in Czech) are still mostly wetlands and swampy (e.g. forest V bludičkách). Perhaps that is why the locals placed here in their imaginations the home of supernatural beings whom they feared. We can find devils, fairies, gnomes, water sprites and other supernatural beings in these names. Many of these names were based on local legends, e.g. a water sprite (hastrman or vodník in Czech) used to live in the pond called Hastrman, etc. In addition, in our sources we find cases of “modern” romantic naming (e.g. summer house Rusalka) or metaphors (e.g. the houses Sedm trpaslíků, i.e. ‘Seven Dwarfs’), which are only an allusion to these legends and folk superstitions. However, some minor place names not refer to supernatural beings as it might seem, their motivation was different (e.g. forest Čarodějnice ‘the witch’ was named after the fire celebration called “burning of witches” which is held every year on 30th April). Some minor place names were derived also from the surname or nickname of the original owner (e.g. house U Hastrmanů) or from another name (e.g. town quarter U Permoníka after association called Permoník). These names do not belong to the category of minor place names reflecting folk mythological ideas. It is also debatable whether names such as Obří hlava should be included here, because it is not clear whether they relate to the creature (obr, i.e. ‘the giant’) or to the size (obří, i.e. ‘giant, big’). The key to distinguishing the old names, which really projected folk ideas of supernatural beings, and modern names is to determine the age of minor place names. However, here we come across the gaps in available sources.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0332118