Zdrojový dokument:Tri daty tragičeskogo pjatiděsjatiletija Jevropy (1598-1618-1648) : Rossija i Zapad v gody Smuty, religioznych konfliktov i Tridcatiletněj vojny
Název akceTri daty tragičeskogo pjatiděsjatiletija Jevropy (1598-1618-1648): Rossija i Zapad v gody Smuty, religioznych konfliktov i Tridcatiletněj vojny (19.09.2018 - 21.09.2018, Moskva)
Abstrakt:
Spory v otnošenii gosudarstvennych obligacij v Čechii dostigli kul'minacii na zasedanijach zemskogo sejma v 1614-1615 godach. Rezul'tatom nakoněc stalo v 1615 godu postanovlenije zemskogo sejma, v kotorom byl utveržděn sbor nalogov v Češskom korolevstve na pjat' let vpered. Raněje v istoriografii eto rešenije ošibočno intěrpretirovalos' kak odna iz glavnych političeskich ošibok, kotoruju dopustili liděry češskoj soslovnoj oppozicii v period pered soslovnym vosstanijem. Po mojemu mněniju, rešenije češskich soslovij 1615 goda něobchodimo intěrpretirovat' soveršenno inym obrazom. Soglasije soslovnoj oppozicii s dolgosročnym sborom nalogov bylo chorošo produmannym šagom, posredstvom kotorogo soslovija nikak ně ugoždali trebovanijam korolja. Naoborot, postanovlenije zemskogo sejma 1615 goda zablokirovalo dal'nějšij rost zadolžennosti strany i sozdalo novyj instrument fiskal'noj politiki soslovij. Coslovija otkazalis' vyplačivat' za sčet češskich nalogov finansovye objazatěl'stva Gabsburgov, kotorye voznikli vně predělov Češskogo korolevstva. Etim rešenijem byla v značitěl'noj mere postavlena pod somněnije stoimost' aktivov mnogich zarubežnych kreditorov imperatorskogo dvora.
