Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)

Abstract
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
With special attention being paid to the development in the city of Brno, the dissertation focuses on the issue of applying artworks in Czechoslovak architecture after World War II. The main research questions – Why were in Czechoslovakia after 1945 artworks again integrated in architecture and what strategies were applied in the case of the newly built housing estates in the city of Brno? – are answered in two successive sections. First, the institutional background for application of art in architecture in the light of the events in Brno (1945–1993) is examined; the closing part is devoted to three case studies that illustrate local development in the period of socialist realism, creative release of the1960s and political normalization. The aim is to highlight the complexity of the examined subject and refute a popularly handed down conviction that integration of artworks into architecture in the period of socialism was motivated exclusively by the communist propaganda, and to show that the attempts to create a synthesis of art and architecture were also based both on earlier theoretical considerations about the educational function of art and its effect on humans and the need to improve poor economic situation of artists after World War II.
Description
Citation
KOŘÍNKOVÁ, J. Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989) [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění. 2017.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Umění ve veřejném prostoru a umělecký provoz
Comittee
doc. MgA. Filip Cenek (předseda) prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc. (člen) prof. Ing. arch. Petr Hrůša (člen) prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c. (člen) prof. PaeDr. Radek Horáček, Ph.D. (člen) Mgr. Markéta Žáčková, Ph.D. (člen) doc. Mgr. Jan Zálešák, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2017-10-05
Defence
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO