Rumunská církevní a administrativní slovanština

0563287 - SLÚ 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Knoll, Vladislav
Rumunská církevní a administrativní slovanština.
[Romanian Church Slavonic and Chancery Slavonic.]
Slavia. Roč. 91, č. 3 (2022), s. 257-282. ISSN 0037-6736
Institucionální podpora: RVO:68378017
Klíčová slova: Church Slavonic * Romanian Slavonic * Old Romanian * chancery language * Wallachian Slavonic * Moldavian Slavonic
Obor OECD: Specific languages
Impakt faktor: 0.2, rok: 2022
Způsob publikování: Pouze metadata

Článek podává stručný přehled komplexity písemných slovanských variet používaných v rumunsky mluvících zemích (Valašsko, Moldávie a částečně Sedmihradsko) mezi 14. stoletím a počátkem 18. století. Toto epocha, obvykle nazývané (klasické) „kulturní slovanství“, může být rozděleno do tří hlavních období: rané, vrcholné a pozdní. Prestižní varietou v raném a vrcholném období byla trnovská varieta střední církevní slovanštiny. Ve Valašsku se používala společně s resavskou varietou. Církevněslovanské části administrativních textů se řídily specifickou normou, většinou odlišnou od té, která se používala v knihách. V pozdním období se začala používat raná nová církevní slovanština (nejprve ve Valašsku). Kancelářské jazyky byly podrobeny rychlému vývoji během raného období. Ve Valašsku
to způsobilo záměnu hybridní církevní slovanštiny s bulharským základem na jazyk vycházející ze štokavštiny, který se však řídil rumunskou morfosyntaxí (valašská slovanština). Kancelářský jazyk založený na ruténštině (vycházející z místního ukrajinského nářečí) v moldavských interních dokumentech byl značně ovlivněn církevní slovanštinou, kvůli čemuž se ruténské prvky zachovaly jen v několika málo termínech. V Moldávii i Valašsku souvisel charakter jazyka na funkci textu. Ve Valašsku podíl církevní slovanštiny a valašské slovanštiny závisel na typu dokumentu nebo textu. V Moldávii spatřujeme nejvýraznější kontrast mezi interním kancléřským jazykem a dopisy na jedné straně (církevní slovanština s ukrajinskými a prvky) a korespondencí s Polskem, která byla vedena v polonizované rusínštině.

The article presents a short overview of the complexity of written Slavonic varieties used in the Romanian Speaking Lands (Wallachia, Moldavia and partly Transylvania) between the 14th and the early 18th centuries. This epoch, usually called the (Classical) Cultural Slavonism, can be divided into three main periods: the early, the peak and the late ones. The prestigious variety in the early and peak periods was the Trinovitan (Tărnovo) variety of Middle Church Slavonic. In Wallachia, it was used together with the Resavian variety. The Church Slavonic segments in administrative texts followed a specific norm, mostly different from the one used in books. In the late phase, the Early New Church Slavonic started to be used (first in Wallachia). The chancery languages were submitted to quick development during the early period. In Wallachia, this caused the switch of a hybrid Church Slavonic with Bulgarian language background towards a Shtokavian-based language with Romanian morphosyntax (Wallachian Slavonic). The Ruthenian-based chancery language in Moldavian internal documents suffered a huge impact of Church Slavonic, which made the Ruthenian elements to be preserved only in few fixed expressions. In both Moldavia and Wallachia, the character of the language was connected to the function of the text. In Wallachia, the proportion of Church Slavonic and Wallachian Slavonic depended on the type of the document or text. In Moldavia, the most remarkable contrast raised between the internal chancery language and the letters on one hand (Church Slavonic with few Ruthenian rests and some Wallachian impact) and the correspondence with Poland using a Polonized Ruthenian on the other hand.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0335290