Teorie obrazu Romana Ingardena a význam abstraktního umění

0575103 - ÚDU 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Murár, Tomáš
Teorie obrazu Romana Ingardena a význam abstraktního umění.
[Beyond the Image Roman Ingarden's Theory of the Image and the Meaning of Abstract Art.]
Filosofický časopis. Roč. 71, č. 2 (2023), s. 215-228. ISSN 0015-1831
Institucionální podpora: RVO:68378033
Klíčová slova: abstraction * image * phenomenology * Robert Rauschen-berg * Roman Ingarden
Obor OECD: Arts, Art history
Impakt faktor: <0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:d954681d-357f-42d5-a501-ef4f2ea8c0d0

Studie interpretuje význam abstraktního umění s přihlédnutím k fenomenologickému výzkumu obrazu polským filosofem Romanem Ingardenem z roku 1958. Ingarden upozornil na způsob konstituce nezobrazujícího, „abstraktního“ obrazu v rámci své teorie zaměřené na nutnost obrácení se diváka od obrazu, přičemž abstraktní obraz Ingarden definoval blízce dekoraci, jež může být příčinou zániku obrazu ve smyslu nově se utvářející skutečnosti. Vzhledem k uměleckým dílům vznikajícím v době, kdy Ingarden svou studii psal, lze jeho koncepci rozpracovat a význam abstraktního obrazu předložit jako vedoucí diváka za obraz s účelem konstituce obrazového vědomí ve smyslu nového vnímání přítomné skutečnosti.

The study interprets the meaning of abstract art, taking into consideration the phenomenological investigations of the Polish philosopher Roman Ingarden. In 1958, Ingarden drew attention to a specific method of the constitution of a non-representational, “abstract” image. In the framework of his theory, he focused on the necessity of the viewer turning away from the image while at the same time he defined the abstract image closely to that of decoration, which can be the cause of the image’s demise in the sense of a newly forming reality. Considering the works of art created at the time when Ingarden wrote his study, his concept can be elaborated and the meaning of the abstract image can be presented as leading the viewer beyond the image. The goal of this approach is the constitution of a consciousness of the image in the sense of a new perception of the present reality.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0350382