Beze stopy
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění
Abstract
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
Without a trace explores the possibilities of working with the so-called memory of landscape, which I understand as a certain open, ongoing and changing composition of narratives, motifs, people and objects of different origins and different natures. These components and sources of memory all relate to the period of World War II and in particular to the theme of anti-fascist partisan resistance. The resulting intermedia work was preceded by field research, during which I gathered a wealth of material on the subject that led me to create a kind of alternative cartography. The map and the educational trail through the landscape of Vysočina, supported by text in the form of an audioguide, are the formats of the resulting work and an attempt to break away from the great simplistic narratives of war, partisans and resistance. They focus on the small stories of the actors of the resistance, not only Czech and Soviet partisans and refugees, but also local residents. The resulting format guides the user through the physical landscape and connects it to different interpretations of its history. My own version of the landscape memory is admittedly also influenced by my personal experiences from my childhood in Vysočina.
Without a trace explores the possibilities of working with the so-called memory of landscape, which I understand as a certain open, ongoing and changing composition of narratives, motifs, people and objects of different origins and different natures. These components and sources of memory all relate to the period of World War II and in particular to the theme of anti-fascist partisan resistance. The resulting intermedia work was preceded by field research, during which I gathered a wealth of material on the subject that led me to create a kind of alternative cartography. The map and the educational trail through the landscape of Vysočina, supported by text in the form of an audioguide, are the formats of the resulting work and an attempt to break away from the great simplistic narratives of war, partisans and resistance. They focus on the small stories of the actors of the resistance, not only Czech and Soviet partisans and refugees, but also local residents. The resulting format guides the user through the physical landscape and connects it to different interpretations of its history. My own version of the landscape memory is admittedly also influenced by my personal experiences from my childhood in Vysočina.
Description
Keywords
paměť krajiny, Vysočina, alternativní kartografie, veřejný prostor, sociální historie; odboj, 2. světová válka, partyzáni, Romové, protestanství, partyzánství, kolektivní identita, landscape memory, Vysočina, alternative cartography, public space, social history; resistance, World War II, partisans, Roma, Protestantism, partisanship, collective identity
Citation
PFANN, M. Beze stopy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění. .
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Intermediální a digitální tvorba
Comittee
doc. MgA. Barbora Klímová, ArtD. (předseda)
prof. Mgr. A. Lenka Klodová, Ph.D. (člen)
MgA. Karolina Raimund (člen)
Mgr. et MgA. Barbora Lungová (člen)
MgA. Lenka Veselá, M.A., Ph.D. (člen)
MgA. Bernardeta Babáková (člen)
doc. Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
Defence
Předsedkyně komise Barbora Klímová zahájila obhajobu v prvním patře budovy v areálu Distillery na adrese Pekařská 76 v Brně. Následuje percepce instalace objektů, doplněných audio nahrávkou mluveného slova. Po krátkém úryvku audiostopy následuje diplomantovo uvedení díla. Vedoucí práce Barbora Klímová a oponentka Bernardeta Babáková přečetli své posudky. Oponentka pokládá otázku, jaké umění je podle diplomanta nesrozumitelné, a proč se vůči němu ve své práci vymezuje. Diplomant odpovídá čtením úryvku textu ze svého deníku z průzkumu lokality. Navazuje prezentací letáku „Průvodce po historii antifašistického odboje a Vysočině“. Pokračuje odpovědí na otázku Babákové, jak zahrnuje do projektu místní obyvatele, přičemž uvádí příklad vyhnutí se jedné vesnici kvůli předchozím špatným zkušenostem jejích obyvatel se zpracovávání tématu. V protikladu k tomu uvádí kladný přístup z vesnice jiné. Dále vysvětluje, že svou pozici vidí jako poskytovatele služby umění. Na vymezení se reaguje potřebou věcnosti a srozumitelnosti umění, aby galerie plnily svou úlohu veřejné instituce, a nebyly jen jakousi fajnůstkou pro uzavřenou skupinu lidí. Babáková se ptá na původ objektů v instalaci. Autor odpovídá a uvádí, že by u nich mohly být popisky, aby byla instalace srozumitelnější. Lungová se ptá, jak se jako turistka dozví o projektu v lokalitě, ke které se vztahuje. Diplomant uvádí, že jedná s klubem českých turistů o registraci turistické stezky. Nyní existuje zmíněný tištěný průvodce, se kterým obchází jednotlivé vesnice. Klodová polemizuje nad privatizací historie umělcem. Diplomant uvádí, že se z jeho strany jedná trochu o blamáž. Klodová pokračuje v rozvedení myšlenky privatizace historie na samotnou existenci stezky. Autor přiznává, že se jedná o subjektivní výběr. Klodová oceňuje jako největší klad práce, že subjektivní výběr diplomanta bude vnímán jako objektivní historie. Diplomant na mapě ukazuje, jak propojuje ve stezce již existující památníky s podle něj důležitými místy řešené problematiky. Lungová vyjadřuje polemiku nad budoucností stezky po zániku její audio roviny. Diplomant reaguje, že se to odvine od úspěšnosti oficializace stezky. Babáková polemizuje, že stezka může vejít do povědomí a budou ji udržovat samotní místní obyvatelé. Veselá přitakává. Raimund se zeptala, zda se setkal s nějakým mýtem, který se mu v průběhu vyvrátil. Odkazuje přitom na mýtotvornost pomníků. Doplňuje otázkou, zda byl původní motivací příběh romského partyzána Josefa Serinka. Diplomant popisuje historii vnímání partyzánů v české společnosti, a čemž vysvětluje určitou mýtizaci postav partyzánů v období nadvlády sovětského svazu. Veselá vnímá intervenci spíš jako kurátorskou než uměleckou. Dále vyzvedá zdařilost instalace, byť je vytvořena „jen“ pro komisi. Klodová zmiňuje v současnosti negativně vnímaný turismus a jeho schopnost plevelit krajinu. Diplomant se domnívá, že jeho projekt není pro každého turistu. Rozbořil vnímá stezku spíš jako poutnickou, než turistickou, a nevidí tedy v její existenci destruktivní turistický potenciál. Klímová uzavírá rozpravu a následuje přesun zpět na FaVU VUT.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení