Does Dominant Somatotype Differentiate Performance of Jumping and Sprinting Variables in Young Healthy Adults?

Abstract

Vztah mezi somatotypovým tříčíslím atleta a jeho sportovním výkonem je dobře znám. Přímý vliv odlišného dominantního somatotypu na skokové a sprintové proměnné však dosud nebyl popsán. Cílem této studie bylo prozkoumat účinky dominantního somatotypu na sportovně specifické výbušné proměnné. Sto dvanáct fyzicky aktivních mladých dospělých (průměrný věk směrodatné odchylky: 21,82 3,18 let) bylo somatotypizováno pomocí Heath–Carterovy metody. Účastníci byli klasifikováni jako vyvážený ektomorf, vyrovnaný mezomorf, centrální, mezomorf-endomorf a mezomorfní ektomorf. Vertikální skok a testy lineárního sprintu byly provedeny za účelem měření špičkového výkonu v dolní části těla a proměnných sprintu (čas, rychlost a hybnost). Analýza odhalila, že vyvážený mezomorf měl významně vyšší vertikální skok (velikost účinku (ES) = 1,10, p = 0,005) a sílu k tělesné hmotnosti (ES = 1,04, p = 0,023) než mezomorf-endomorf. Kromě toho, vyvážený mezomorf vykazoval významně lepší výkon v čase a rychlosti sprintu na 30 m než centrální a mezomorf-endomorf (rozsah ES = 0,93–1, p < 0,05). Konečně, vyrovnaný ektomorf (ES = 1,12, p = 0,009) a mezomorfní ektomorf (ES = 1,10, p = 0,017) byly nižší ve sprintové hybnosti ve srovnání s vyrovnanými mezomorfy. Závěrem lze říci, že tato studie prokázala důležitost interakce mezi podtypy a sportovním výkonem. Získané znalosti mohou být důležité při identifikaci těch, kteří mají tendenci podávat dobré výkony ve sportech s výbušnou silou a při předepisování tréninkových programů.